Recenzi o Blade mSR jsme již uveřejnili. Jaký je ale názor dalšího majitele tohoto malého modelu?

Pavel Rödl se s námi podělil o své dojmy a pocity z „mSRka“. Jednu recenzi tohoto modelu jsme sice již přinesli, ale narozdíl od ní, Pavel sepsal své dojmy po delší době používání modelu. Jak model obstál po delší době?

Blade MSR v celé své kráse.

Hezky vypadající sub-mikro indoor čtyřkanálový jednorotorový vrtulníček s pohonem vyrovnávací vrtule na ocase druhým motorem. Hlava plastová s kovovými ložisky, stabilizace něčím mezi padly a závažím, tvar padel to ale má, tak řekněme opravdu padly. Oba motorky jsou stejnosměrné. Řídící jednotka je umístěna v kabince a je na ní umístěna veškerá elektronika včetně atypických serv. Napájení Li-Pol jednočlánkovou baterií. V balení je též nabíječka se síťovým adaptérem na čtyři baterky, nabíjet je možno i ze čtyř monočlánků a v případě verze RTF (Ready-To-Fly) i jednoduchá vysílačka.

Detail cykliky a padel.

Má-li být helikoptéra právem nazývána indoor, pak by měla mít letové vlastnosti, které by jí umožňovaly létání v místnostech. Můžeme o nich mít každý jinou představu, ale na těch základních se asi shodneme.
V malých prostorách, kde je potřeba celkem přesné vedení helikoptéry, je důležitá stabilita a přiměřené a přesné reakce, dostatečný tah hlavního motoru, aby nás včas vynesl nad nebezpečně se blížíci nábytek, i motoru vyrovnávací vrtulky, která by měla i při plném plynu dokázat vrtulníček udržet ve směru, nebo ještě lépe, otočit ho do požadovaného nového směru. V místnostech je pravděpodobnost pádu vyšší, než venku a tak by měl být i trvanlivý a vydržet sem tam náraz do zdi, či pád na podlahu. Nejste-li zelení fanatici, tak navíc nemáte doma na podlaze trávu, která dokáže ztlumit i pád velkého vrtulníku.

Většinu požadavků Blade splňuje velmi dobře. Je neuvěřitelně stabilní. Po vytrimování stojí ve vzduchu stejně, jako dvourotorový stroj. Po přidání plynu vystřelí vzhůru jako málo který vrtulník. Dokonce i vyrovnávací vrtulka ho udrží ve správném směru. Problém nastane pouze tehdy, když potřebujete v tuto chvíli ještě vrtulníček otočit proti směru hlavního rotoru. Motorek nemá dostatečnou sílu a začne se točit teprve po ubrání plynu. Pokud uberete plyn dříve, než vrátíte do původní polohy i knipl otáčení, roztočí se vrtulníček neočekávaně velkou rychlostí. Na začátku letu to není tak patrné, ale postupným vybíjením baterky se toto chování zhoršuje.

Ocasní rotor poháněný vlastním motorkem.

Vrtulníček se dokáže rozletět i docela hezky rychle, takže bych se s ním nebál ani do slabšího vánku venku. Dokáže se proti němu prodrat. Setová vysílačka je spíše pro dětské ruce. Nepadne mi do ruky a tak si při otáčení hýbu s plynem a naopak. Dráha kniplů je divná, napřed musíte překonat velký odpor, pak jsou zase téměř bez odporu. Lítáte-li uvnitř, pohybuje se dráha kniplu právě v místech velkého odporu, což je dosti nepohodlné. Knipl sice drží pružinka, nemá však žádné „cvakání“ při posouvání, takže občas ztratíte pojem, v jaké poloze je a kde je střed. Zvyknout se však dá, případně se dá koupit lepší vysílačka, což vřele doporučuji. Nedokáži posoudit, zda je to vysílačkou, či vlastním vrtulníčkem, ale vrtulník reaguje pocitově nezanedbatelně citlivěji do boků, než dopředu a dozadu. Navíc je jeho ovládání trochu gumové. Pořád nic, pořád nic a najednou skok. Pomalu přidáváte vpřed a nic se neděje. Najednou skloní čumák a vyrazí. Není to žádná katastrofa, citelné to ale je a není to příjemné pro pomalý let v místnosti.

Pokud se ale rozletíte rychleji, již toto ne zcela standardní chování nepociťujete. Jenže kdo létá v místnosti rychle? Byť a to musím uznat, s Bladem mSR to jde. Jen pozor na pohyby do stran. Dokáží helikoptéru pěkně rozhoupat a máte plné ruce práce ji vrátit do vyvážené polohy. Vše je ale odstranitelné použitím vysílačky, která by měla alespoň základní programování. Také upozorňuji, že každý vrtulníček je trošku jiný a tak se tyto závady budou u každého i projevovat s jinou intenzitou.

Vrtulníček díky použitému plastu a své malé váze vydrží neuvěřitelné pády i nárazy v plné rychlosti do zdi. Po prvních zkušenostech už ani po pádu nekontroluji stav hlavy rotoru a rovnou startuji k dalšímu letu.
Trochu nechápu proč se u indoor helikoptéry počítá s nabíjením z monočlánků. Stačilo by použít síťovou nabíječku, byla by menší. Takto je nabíječka zbytečně velká a těžká. Navíc nabíjí proudem 300mA, což zkracuje životnost článků.

Nabíječka a baterie.

Zatím jsem to nepotřeboval, ale hlavu rotoru je možno, v případě, že máte pocit (někdy to není jen pocit), že jste nárazem, či jinak porušili geometrii, celkem jednoduše seřídit pomocí přiloženého přípravku a šroubováku.

Na závěr bych chtěl říci, že Blade mSR je povedený vrtulníček jak pro létání uvnitř, tak i pro poletování venku, není-li silný vítr. Přiznávám, že s ní létám poměrně často. Beru si ji ale hlavně ve chvílích, kdy už jsem unavený a vím, že pravděpodobnost pádu, či nárazu je velká a nechce se mi už moc soustředit na vlastní let. Blade mSR mi při letu hodně pomůže a v nejhorším případě dobře přečká i nějaký ten pád.

Pavel RÖDL

Kam dál?
Recenzi Blade mSR najdete v článku Recenze: Mikrovrtulník Blade MSR.
O bráškovi tohoto modelu, vrtulníku Blade mCX si můžete přečíst v článku Recenze: Mikrovrtulník Blade MCX.
O párování modelu a vysílačky píšeme v článku Jak spárovat Blade mCX, nebo mSR a Spektrum DX5e / DX6i / DX7.